Rohatec - oficální stránky obce - Oficiální internetové stránky      

Knihovna je v češtině mladé slovo. Setkáváme se s ním prvně v roce 1560. Ke konci XV. století se říkalo knihovně "libriář". Tento název vznikl z latinského označení librarium. Co si pod těmito slovy lidé představovali? V různých dobách byl pojem knihovny vykládán různě. Byla to místnost, v níž se knihy uchovávají, později sbírka knih za účelem výchovným a vzdělávacím a ještě později vědecká a osvětová instituce, zabývající se soustavným získáváním, uchováním a půjčováním knih čtenářům.
Na našem území začaly knihovny vznikat po příchodu křestánství v X. století. Po založení University Karlovy v roce 1348 začaly vznikat kolejní knihovny. Ty dnes tvoří nejstarší část Universitní knihovny v Praze. Na konci XVIII. století začalo budování vědeckých knihoven. Začínají se rozvíjet lidové knihovny.
Vznik samostatné Československé republiky v roce 1918 byl podnětem i pro novou etapu vývoje knihoven. První knihovnický zákon z roku 1919 nařídil vybudovat veřejné knihovny ve všech obcích. Během 10 let měla Československá republika jednu z nejhustších sítí veřejných knihoven. Veřejné knihovny, jak už jejich název říká, slouží široké veřejnosti. Svou přístupností všem občanům a dětem se stávají informačním, vzdělávadm i kulturním centrem obce. Už staří Římané říkali: "Kdo ví, kde se poučit, je již poučen."
Knihovny se dělí na dva základní typy - na knihovny vědecké a knihovny osvětového charakteru. Vědecké pak na všeobecné a speciální. Mezi knihovny osvětového charakteru patří místní knihovny, školní knihovny, nemocniční, vojenské, lázeňské apod.
Kniha je nejdůležitějším prostředkem veškerých informací. Místní knihovna v Rohatci byla po mnohaleté přestávce znovu vybudována v roce 1973. Několikrát se stěhovala a vystřídala několik dobrovolných knihovnic. Nejprve bylo sídlo knihovny na místě, kde v současné době stojí nový Obecní úřad, tj. vedle pošty. Tyto prostory byly naprosto nevyhovující. Vlhko, plíseň, zima a myší společnost byla pro uložení knižního fondu i práci knihovnic velmi nepříznivá. Po nějaké době se knihovna přestěhovala naproti, do budovy stávajícího řeznictví. Také zde nebylo zrovna útulno. Všechna negativa nás pronásledovala dále. Následovalo další stěhování do prostor nové mateřské školy, kde bylo prostředí velmi pěkné a také čtenářů bylo hodně. V prosinci 1994 se Místní kmhovna musela vystěhovat z prostor MS pro nedostatek místa pro umístění dětí. Vzhledem k tomu, že v obci se nenašly potřebné prostory pro MK, stěhuje se v lednu 1995 na Kolonii do budovy závodu Maryša, pronajaté za tímto účelem. Zde jsou vnitřní prostory vyhovující jak po plošné stránce, tak i světla a tepla. Budova však vyžaduje generální opravu, včetně střechy.
Bohužel, knihovna je daleko od čtenářů z obce. Je to velká škoda, protože dojíždějících dětí i dospělých z Rohatce do MK je velmi málo.
Nyní má MK k dispozici 7 722 svazků knih, z toho naučná literatura činí 1 299 ks. Jsou to knihy jak pro dospělé, tak děti a mládež. V dětském oddělení jsou knihy rozděleny do dvou skupin. Červené štítky označují knihy pro děti od 6-9 let, zelené štítky pro děti od 9 do 15 let. Knihy jsou řazeny abecedně podle autorů. Naučná literatura je řazena podle mezinárodního desetinného třídění. Čtenáři si vybírají knihy sami, podle zájmu. Pokud si neví rady, obrací se na knihovnici, která se snaží jejich požadavkům vyhovět. Má k dispozici dva katalogy, a to autorský a názvový, podle kterých zjistí, zda požadovaná literatura je ve fondu MK. Bylo by potřebné, aby knižní fond byl čtenáři více využíván. Pravidelnými čtenáři jsou občané důchodového věku a několik nadšených čtenářů z řad dětí. Nebylo by naškodu, kdyby ZŠ zorganizovala návštěvu žáků v knihovně, jak se stalo před několika lety. Mám obavu, že dost žáků ani neví, že "nějaká knihovna v Rohatci existuje".
Pokud se týká zacházení s knihou, dost často se stává, že kniha je vrácena poškozená (zašpiněná, potrhaná, okousaná od psa, politá vším možným a nejhorší je, že někdy jsou vystříhané nebo vytrhané celé stránky, obrázky, nebo svazky stránek). Tyto přestupky se týkají jak dětí, tak dospělých. V takovém případě je předepisována pokuta. Při ztrátě knihy nebo časopisu musí čtenář zaplatit pořizovací cenu knihy nebo časopisu, plus pokutu. Knihovní zákon v některých případech umožňuje vymáhat až dvojnásobek pořizovací ceny.
Výpůjční doba je jeden měsíc. Po uplynutí lhůty jsou čtenářům zasílány upomínky,
Doplňování fondu novými knihami pravidelně zajišťuje Okresní knihovna v Hodoníně.
Sít knihoven v naší republice je velmi rozsáhlá. Jsou to knihovny různých druhů a stupňů. Největší knihovna v ČR je Národní knihovna v Praze, Státní technická knihovna v Praze, Moravská zemská knihovna v Brně (dříve Universitní knihovna), Mahe-nova knihovna v Brně, ve větších městech Státní vědecké knihovny (Olomouc, Plzeň, Hr. Králové, Ostrava), pedagogické knihovny atd. Ve všech knihovnách těchto typů je možné vypůjčovat literaturu prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby, kterou v našem regionu zajišťuje Okresní knihovna v Hodoníně.