Obec Rohatec
Květná 359/1
696 01 Rohatec
Rohatec
Jak dříve uvedeno bylo rok 1934 postižen katastrofálním suchem, čímž byly nejvíce poškozeny pianiny (luka). Toto sucho jakož i nepříznivé léto dřívější měla též velký vliv na brambory, které se v Rohatci ve velké míře pěstují. Na těchto bylo nejlépe vidět, jak byl zdejší kraj suchem poškozen. V dřívějších letech byly v Rohatci brambory nakupovány a vyváženy v množství čítajícím se na vagóny. Pro sadbu však na jaře 1935 bylo do Rohatce dovezeno asi 1 000q brambor, protože brambory u nás se urodili ve velmi malém množství, byli tak špatné jakosti, že se jen ve velmi řídkých případech dali použíti k sázení. Ještě před dobýváním ze země změkly a staly se úplně neupotřebitelné ani pro zkrmení pro dobytek.
Sucha po několik let za sebou se opakující měla za následek, že se nedostávalo ….. pro dobytek a tu se též začalo ve větším měřítku s pěstováním „Růžáku“ tj. jednoletý jetel, který po první jarní měsíce poskytuje pro dobytek hojnost zelené …..
Luka trpěla hlavně nedostatkem vody, kterou dříve zaplavována byla rozvodňující se řekou Moravou. Tyto záplavy úplně v těchto letech odpadli až na nějaké nepatrné rozvodnění v zimním období.
V roce 1935 bylo započato se stavbou „Baťového“ splavného kanálu a regulací Radějovky v katastru obce Rohatec. Tím se též stalo, že přes letní období (asi po 3 měsíce) značně poklesl stav nezaměstnaných dělníků.
V zimním období bylo pak přihlášeno celkem 190 nezaměstnaných dělníků, z kteréhož množství bylo průměrně 40 podporováno ze státní stravovací akce, na kterou bylo státem zaplaceno v Rohatci v roce 1935 16 250,- Kč. Podpora byla rozdělována pravidelně v poukázkách na potraviny pro živitele rodiny 20,- Kč a pro svobodného 10,- Kč na jeden týden.
V roce 1935 byla některá luka přeměňována na ornou půdu, ještě jako luka se nevyplácela obdělávati. Tak též část obecní louky „Kout“ zvané „Prostřední vrbky“ byla pronajata ke zpracování na ornou půdu. Jiné pozemky zvláště takzvané „Přívozské padělky“ byly měněny na vinohrady. Po těchto dob byl vinohrad obci věcí neznámou (nepěstovala se réva vinná vůbec). V tomto roce byly vinnou révou osázeny pozemky ve výměře asi jednoho hektaru (1 ha).
Na den 3. března toho roku byla uspořádána obecní radou a všemi místními korporacemi oslava 85. narozenin prvního presidenta československé republiky T. G. Masaryka. Proveden lampionový průvod za účasti všech spolků a nadšeného občanstva od obecné školy na trávníky na Rohatce kde při září místní studenti sborově zapěli a žáci obecné školy přednesli hromadnou recitaci
Koncem toho roku vzdal se první president T.G. Masaryk předsednického stolu a dne 18.7. 1935 byl zvolen druhým presidentem československé republiky dr. Edvard Beneš. Ač širší veřejnost ráda by i nadále viděla na vůdčím místě státu našeho krajana T. G Masaryka, přece po rozumném uvážení dopřejí mu s uznáním mnohokráte již zaslouženého odpočinku a s jásotem vítají nově zvoleného presidenta dr. Edvarda Beneše, který rovněž jest všeobecně oblíben a zvláště pak po vřelém doporučení, jehož se mu dostalo před volbou od presidenta osvoboditele dr. T. G Masaryka.
Dne 7. července toho roku byla v obci slavnost prvotin (první mše svatá nově vysvěceného kněze), zdejšího rodáka Pavla Pokorníka, narozeného v roce 1909, pocházejícího z domku číslo 214. K této slavnosti sjelo se velké množství účastníků ze všech okolních vesnic.
Dne 19. května 1935 byly provedeny volby do poslanecké sněmovny a do senátu a dne 26. května provedeny volby do okresního zemského zastupitelstva.
Výsledky voleb dne 19. května 1935
Výsledky voleb dne 26. května 1935
Průběh voleb jako v neděli 19. května, tak i 26. května byl klidný a důstojný.
Stará ohradní zeď, která byla vysoká 1m, byla prodána veřejnou dražbou za 402,- Kč. Stavbu ohradní zdi provedl p. stavitel Kučera z Hodonína (za 1 běžný metr zdi zaplaceno 26,- Kč)
V tomto roce byla též provedena adaptace (přestavba) expositury obecné školy v továrně nákladem 16.000,- Kč. Stavbu provedl stavitel Doležal ze Strážnice.
