Rok 1930

Oslava 80. narozenin Tomáše Gariquea Masaryka

Začínám zápisy v jubilejním roce našeho prvního presidenta T.G.Masaryka. Oslavujeme letos 80. narozeniny. Všechny místní spolky spolu s obecní radou bez rozdílu smýšlení politického, náboženského a sociálního provedly důstojně stanovený program slavností.

1. Vykonána sbírka po vesnici, jež vynesla 900,- Kč. Podělení byly chudé rodiny. Starosta obce František Antoš daroval dětem zemřelého Jakuba Hašty čís. 258 tři vkladné knížky spořit. a zálož. spolku v Rohatci s vkladem po 100,- Kč.
2. Před svátkem ve čtvrtek večer 6. března byl uspořádán průvod s lampiony, jehož se zúčastnili hasiči s hudbou. Průvod vyšel o 7 hod. večer od radnice, šel hlavními ulicemi Rohatce a na konec se zastavil před školou. Tam promluvil k zástupům o jubileu (o jeho životě a dále) učitel Josef Bíza.
3. Mimo to oslavila škola a spolky narozeniny intimními slavnostmi a besídkami s pestrými programy. Školní expositura pořádá žákovskou besídku večer 6. března. Škola ve vsi uspořádala slavnostní besídku 7. března v 8 hod ranní s tímto programem:

1. Buď dlouho zdráv! (Zazpívali žáci vyšších tříd)
2. Proslov k dětem (řídící učitel Josef Kott)
3. Z každé třídy 2 žáci přednesli oslavné básně
4. Zazpívali národní hymny

Sokolské kino předvedlo v sobotu 1. března dětem a 2. března dospělým „Masaryk návštěvou na Chodské“ a „Pantáta Bezoušek“.

Zeměpisný obraz obce

Obec Rohatec leží na pravém břehu řeky Moravy. Začíná při toku Mlýnské do Moravy Přívozem. Přívoz a Baráky tvoří ulici podoby podkovy. Řádek domků jdoucí rovnoběžně s Přívozem a obrácený frontou k lukám V dolních u studně jmenuje se Semerink.

Baráky jsou uličkami spojený s návsí či dědinou. Rohatec vzrůstá při silnici směrem k Hodonínu a ke dráze.

Při výtoku Mlýnské z Moravy – 2 ½ km od vsi směrem východo – severovýchodním – jsou budovy bývalého mlýna a dvůr. U dvora na druhé straně silnice je továrna na čokoládu (dříve cukrovar). Za továrnou u trati z Rohatce do Sudoměřic j vápenopísková cihelna, jejímž majitelem je Bedřich Orlický.

Od továrny na čokoládu k nádraží státní dráhy Břeclav – Přerov při cestě do Ratíškovic táhne řádek domků zvaný Kolonie. Byly tu byty dělníků a úředníků zrušeného cukrovaru.

Nádraží je vzdáleno od vsi 20 minut směrem severovýchodním.

Slavnost Božího míru

19. dubna na Bílou sobotu – již po 11. hodině scházeli se občané u pomníku padlých a zemřelých ve válce, vyčkávajíce slavnosti Božího míru pořádané každoročně Čsl. Červeným křížem.

V 11 ½ hod. postavili rohatečtí legionáři u pomníku čestnou stráž (legionáři Šelepa, Grufík, Sasín a Hodic).Ve ¾ na dvanáct přivedli učitelé děti, sešli se  zástupci obecné rady, místní školní rady, hasičského sboru a tělovýchovných spolků u pomníku. 2 minuty před 12 hod zazvučel signál hasičské trubky oznamující poctu padlým.

 Muži smekají klobouky a vše hrouží se v hluboké mlčení. Když rozezvučely se zvony oznamující poledne, byla slavnost zapěním národních hymen skončena.

Spolky

Do roku 1888 nebylo v Rohatci spolků. Teprve v tomto roce byl založen bezpečnostní spolek. Sbor dobrovolných hasičů. Roku 1900 vznikl čtenářsko-vzdělávací spolek Palacký, který se rozešel v roce 1913 a jmění i s knihovnou odkázal Tělocvičné jednotě Sokol. Důvodem k rozchodu bylo to, že členové Čtenářského spolku byli také členy Sokola a činnost se zbytečně tříštila, neboť čtenářsko-vzdělávací činnost byla také v programu Sokola.

Roku 1911 založil pan učitel Adamík František Spořitelní a záloženský spolek.

Kromě těchto spolků byla v Rohatci Družina katolických zemědělců, tělocvičný spolek Orel, Sdružení venkovské omladiny, místní obor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, Hospodářská besídka a politický spolek Československé sociální demokracie. Název Čsl. přijala ovšem teprve po převratě.

Všechny tyto spolky byly již před světovou válkou. Po válce zakládány hlavně politické spolky a to: Národní demokracie, Čsl. strana lidová, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, Čsl. živnostensko-obchodnická strana středostavovská. Čsl. sociálně demokratická strana dělnická se přeměnila v rce 1921 ve stranu Komunistickou. Strana sociálně demokratická byla znovu založena před obecními volbami v roce 1923. Již v roce 1919 založena při Čsl. sociálně demokratické straně dělnické Dělnická tělocvičná jednotka (DTJ). Po přeměně politické strany v Komunistickou, přeměnila se také DTJ ve Federovanou Dělnickou tělocvičnou jednotu.

Činnost politických spolků se většinou omezuje na agitaci před obecními volbami nebo před volbami do Národního shromáždění.

V posledních letech začala se mládež více zajímat o sport, zvláště kopanou (football). V roce 1929 založeny brzy po sobě 3 kluby: Sportovní klub (SK), Dělnický sportovní klub (DSK) a Rudá hvězda (RH).

SK soustřeďuje mládež politické strany Sociálně demokratické a Rudá hvězda mládež politické strany Komunistické.

Výkaz o počtu ovocných stromů a keřů podle stavu dne 20. září 1930

Po mrazové pohromě v roce 1929

Dobrovolný sbor hasičů

Dobrovolný sbor hasičů byl založen 10. června 1888. Prvním jeho předsedou byl Karel Bureš, tehdejší starosta obce. V této funkci ho vystřídali Pavel Bureš č. 9, Josef Cigánek č. 317, Antoš František č. 35 a Antoš Jan č. 31.

Velitelem byl nejdéle Antoš Michal č. 4 (1893 – 1919). Po něm byl velitelem Antoš Pavel č. 279 (až do roku 1926) a Antoš Jan č. 45 (do roku 1929). V roce 1930 byl zvolen velitelem František Antoš.

31.VII. 1930 shořely 2 stohy slámy v humně domu číslo 298 patřícího Anně Nedorostkové. Stohy byly jen 20 – 30 kroků od stavení. Oheň byl včas zpozorován, lokalizován a uhašen. Zapálila osmiletá slabomyslná Františka Nedorostková.

V noci z pondělí 25. srpna na úterek 26. srpna o 1 hodině (na rohatecké hody) vypukl v Barácích oheň. Vyhořel domek č. 128 patřící Alžbětě Čachotské. Příčina ohně neznámá.

Úprava obecných cest, stromořadí u nich

V roce 1929 upraveny byla cesta ve Zmole nákladem 36.000,- Kč. V roce 1930 na podzim jako nouzová práce byla provedena navážka cesty vedoucí dědinou od Nešporova hostince ke kapličce a odtud dále na Přívoz.

U cesty ve Zmole a po obou stranách chodníku vedoucího z dědiny k silnici (od Maděrového k Adamíkovému) byla vysázena morušová stromořadí, celkem 50 morušových stromků.

Honitba

Honební výbor pronajal v roce 1930 honitbu v katastru rohateckém na 6 let. Celková výměra honebního obvodu činí 1 012 ha půdy, honitba se provádí na 888 ha.

Hlavními uchazeči byli Antoš František, starosta obce a rolník v Rohatci číslo 35 a správa velkostatku Antonína Magnisa ve Strážnici. Honitbu pronajal Antoš František za 13 001 Kč ročně.

Obecný přehled

O hospodářském zvířectvu podle velikostních skupin zemědělských závodů dle stavu 27.V. 1930

Pohyb obyvatelstva

V roce 1930 narodilo se v Rohatci 57 osob, zemřelo 28 osob + 29 osob

O 29 osob se narodilo více než zemřelo. Podle sčítání lidu 1.XII.1930 má Rohatec 2.139 obyvatel. Oddáno bylo 21 osob.

Vodočetná stanice v Rohatci

Podle zápisů vodočetné stanice v Rohatci, již vede Michal Hasík, rolník číslo 169, byl letos na jaře následkem dlouhotrvajícího sucha hodně nízký stav vody v řece Moravě. V červnu byl nejnižší (-56). Na podzim zase stále pršelo, Morava se rozvodnila a rozlela se do inundačního území. Nejvyššího stavu dosáhla začátkem listopadu 1930 (+362).

Stanice je vedena od roku 1913. Zprávy zasílá 2 krát denně (stav vody měřený v 8 hod ráno a v 6 hod večer) Hydrologickému oddělení zemského úřadu v Brně.

Sčítání lidu 1. prosince 1930

Nezaměstnanost

Jako v celé republice ba ve všech státech evropských i mimoevropských tak i v Rohatci krize hospodářská způsobila velikou nezaměstnanost. Koncem roku 1930 bylo 92 nezaměstnaných, což je 4,3% všeho obyvatelstva.

V továrně na čokoládu byla provedena sbírka pro nezaměstnané, která vynesla 830,- Kč. Výnos sbírky rozdělen 18 rodinám, jichž živitelé byli nezaměstnaní. Ministerstvo sociální péče věnovalo dětem nezaměstnaných 600,- Kč. Rozděleno mezi 20 rodin.